Dům, který sám zavolá dřív, než teče

Nejlepší automatizace v našem baráku je ta, o které partnerka ani neví, že existuje. Nesvítí, necinká, nemá appku na ledničce. Prostě tiše sedí na pozadí a čeká. A jednou, možná za dva roky, mi v jednu ráno pošle na mobil hlášku, díky které nebudu ráno stát v obýváku po kotníky ve vodě.

Tomuhle já říkám vrstva hlídačů. Není to o gadgetech. Je to o klidu v hlavě. Barák se stará, takže já se starat nemusím.

Filozofie: dům se stará, já spím

Většina lidí si pod chytrou domácností představí rozsvícení světla hlasem. Fajn, to taky máme. Ale ta opravdu cenná část je neviditelná. Je to parta senzorů, které nepřetržitě sledují, jestli se někde neděje něco, z čeho bude za pár hodin drahý průšvih.

Voda, vzduch, energie, baterie. Čtyři věci, které se umí pokazit potichu. A potichu jsou nejdražší. Cílem je, aby barák křikl dřív než sousedi nebo pojišťovna. Všechno, co níže popisuju, končí stejně: jako push notifikace na můj mobil, přes jeden společný skript na oznámení. Žádné čtení logů, žádné otevírání dashboardu. Když je ticho, je dobře.

Co všechno barák hlídá

voda | Grohe Sense Guard na přívodu
vzduch | rekuperace, filtr i globální chyba
energie | denní report FVE ve 21:00
baterie | všechny bezdrátové senzory

Každý řádek je jeden konkrétní strach, který jsem si z hlavy přesunul do baráku.

Voda je nejdražší průšvih

Kdybych měl nechat běžet jediného hlídače, je to voda. Zaseknuté světlo nikoho nezabije. Ale prasklá hadička u pračky, když jste na dovolené, dokáže proměnit barák v akvárium a účet za opravu v malé auto.

Proto sedí na hlavním přívodu Grohe Sense Guard. Nekouká na jednu místnost, kouká na celý dům z jednoho bodu. Hlídá tři věci: náhlý pokles tlaku (něco prasklo nebo teče), neobvykle vysokou denní spotřebu (někde to potichu kape nebo protéká) a teplotu vody pod 5 °C (v zimě předzvěst zamrzlého potrubí).

Únik a mráz jsou zákeřné právě tím, že jsou tiché. Voda neteče dramaticky, jen tak stružkou za nábytkem. Než si toho člověk všimne okem, může být pozdě. Hlídač si toho všimne dřív, než vy vůbec vejdete do místnosti.

Zjednodušená verze automatizace vypadá takhle. Sleduje dvě věci najednou a při obou pošle notifikaci:

alias: Voda - poplach uniku nebo mrazu
trigger:
  - platform: state
    entity_id: sensor.grohe_pokles_tlaku
    to: "detected"
  - platform: numeric_state
    entity_id: sensor.grohe_teplota_vody
    below: 5
action:
  - service: script.oznameni_na_mobil
    data:
      titul: "Pozor - voda"
      zprava: "Barák hlásí pokles tlaku nebo mráz na potrubí. Zkontroluj to."

Ten skript oznameni_na_mobil je společný pro všechny hlídače. Jednou napsaný, používaný všude. Když se rozhodnu změnit způsob doručení, měním to na jednom místě.

Údržba a reporty, na které bych jinak zapomněl

Druhá polovina téhle vrstvy nejsou poplachy, ale připomínky. Systém, kterému doma říkáme Home Maintenance, ví, kdy je čas vyčistit výměník rekuperace, na jaře zprovoznit závlahu a na podzim ji zazimovat. Nejsou to věci, co hoří. Jsou to věci, na které si za dva roky nikdo nevzpomene. Tak si na ně vzpomíná barák.

A pak jsou tu klidové reporty, čistě pro moje pohodlí. Každý večer ve 21:00 mi přijde denní souhrn fotovoltaiky, ať vím, jak jsme na tom vyrobili. Ráno v 8:00 dorazí report 3D tiskárny, jestli noční tisk dojel v pořádku, nebo skončil hromádkou špaget. Ani jedno neřeší krizi. Obojí mi šetří to otravné chození a kontrolování.

Závěr: nejde o hračky, jde o klid

Kdyby se mě partnerka zeptala, k čemu ta vrstva senzorů je, řeknu to jednoduše. Není to proto, aby barák vypadal chytře. Je to proto, abych já nemusel v noci ležet a přemýšlet, jestli náhodou někde neteče voda, nezanesl se filtr nebo netiše nezdechlo čerpadlo v jímce.

Dům, který sám hlásí, že se něco děje, je dům, ve kterém se dobře spí. A to je podle mě ta nejlepší automatizace, jakou můžete mít - taková, o které skoro nevíte, dokud vás jednou nezachrání.