Dashboard pro celou rodinu, ne jen pro taťku

Můj hlavní dashboard v Home Assistantu vypadá jako palubní deska letadla. Grafy spotřeby, otáčky rekuperace, stav baterie na desetiny procenta, teploty ze všech čidel. Miluju to. Otevřu appku a vidím celý dům v číslech.

Problém je, že tohle nikdo jiný u nás doma nechce. Manželka nechce luštit, jestli sensor.bojler_teplota ukazuje 47 nebo 52 stupňů a co to pro ni znamená. Děti chtějí vědět jednu věc: můžu jít do sprchy, nebo bude studená? A když někdo hledá, jestli náhodou neběží závlaha, nemá se prokousávat třemi záložkami plnými přepínačů.

Tak jsem postavil druhý dashboard. Rodinný.

Co na něm je a co ne

Základní pravidlo, které mi trvalo dlouho pochopit: nenavrhuju to podle toho, co jde technicky ukázat, ale podle toho, co lidi doma opravdu používají. A to je překvapivě málo věcí.

Na rodinném dashboardu je jen tohle:

• Kdo je doma: jednoduché stavy, ne surové GPS souřadnice.
• Je teplá voda: ano/ne, velké a jasné.
• Kolik zrovna vyrábí fotovoltaika: jedno číslo, aby bylo vidět, kdy se vyplatí zapnout pračku.
• Počasí: stačí základ na dnešek.
• Běží závlaha: ano/ne.

A co tam schválně není? Otáčky rekuperace. Napětí na baterii. Historie spotřeby. Diagnostika Modbusu. Všechno tohle bydlí na mém inženýrském dashboardu a rodinu to jen ruší. Míň je víc. Tohle je asi nejdůležitější věta celého článku.

Zjednodušení stavů

Klíčový trik je nedávat lidem syrová data, ale hotovou odpověď. Nikdo nechce vidět, že bojler má 51,3 stupně. Chce vidět, jestli je teplá voda připravená, nebo ne.

Přesně na tohle jsou v Home Assistantu pomocné template senzory. Vezmu surovou hodnotu z čidla a přeložím ji na stav, kterému rozumí každý. Z teploty bojleru udělám prostě "teplá voda: ano". Z pěti teploměrů po domě udělám jednu "průměrnou obytnou teplotu", ať se nikdo nemusí rozhodovat, které číslo je to správné.

Dlaždice na dashboardu pak neukazuje stupně, ale zelené "připravená" nebo šedé "ohřívá se". To pochopí i člověk, který o chytré domácnosti nikdy neslyšel.

Jak takový senzor vypadá

Tady je příklad pomocného senzoru, který hlídá teplou vodu. Práh jsem si nastavil na 45 stupňů. Nad tím je sprcha v pohodě.

template:
  - binary_sensor:
      - name: "Teplá voda připravená"
        state: "{{ states('sensor.bojler_teplota') | float(0) > 45 }}"
        icon: >-
          {% if states('sensor.bojler_teplota') | float(0) > 45 %}
            mdi:water-check
          {% else %}
            mdi:water-alert
          {% endif %}

Výsledkem je jednoduchý přepínač stavu ano/ne. Na dlaždici pak stačí ukázat ikonu a slovo. Žádné stupně, žádné entity ID, žádné přemýšlení. Stejný princip použiju na průměrnou teplotu, na "něco svítí", na cokoli, co má být jednoduchá odpověď místo tabulky čísel.

Kde to celé žije

Rodinný dashboard mám na dvou místech. Na tabletu přišroubovaném na zdi v kuchyni, ať je stav domu vidět jedním pohledem cestou kolem. A v telefonu, ať to má každý u sebe, i když je pryč.

Design je záměrně nudný: velká tlačítka, hodně místa, velké písmo, jasné barvy. Zelená znamená v pořádku, šedá klid, oranžová pozor. Nic, co by se muselo studovat.

Test babičkou

Můj finální test každé dlaždice je jednoduchý. Zvládne to babička, když jí nic nevysvětlím? Přijde k tabletu, koukne a ví, co se děje?

Když ano, dlaždice zůstává. Když by se musela ptát, co který údaj znamená, letí na inženýrský dashboard, kde patří. Chytrá domácnost totiž není chytrá tím, kolik ukáže čísel. Je chytrá tím, že jí rozumí celá rodina, ne jen ten, kdo ji stavěl.